Slovníček pojmů

vyjadřuje, jak snadno a rychle můžeš něco prodat a proměnit v hotové peníze, aniž bys výrazně ztratil na ceně. Hotovost je nejlikvidnější, nemovitost naopak málo.

(z anglického loan to value) udává, jakou část ceny nemovitosti ti banka půjčí. Zbytek musíš mít našetřený jako vlastní peníze.

Mikroekonomie zkoumá chování jednotlivců, domácností a firem na trhu. Makroekonomie řeší velké ekonomické celky, jako je stát nebo svět.

Výdaje, které stát platit musí, protože ho k tomu zavazuje zákon. Nedají se jen tak škrtnout, i když je rozpočet napjatý.

Dva způsoby, jak najít „typickou“ hodnotu. Průměr sečte všechno a vydělí počtem, medián je prostřední hodnota, když čísla seřadíš od nejmenšího po největší.

je zásah státu, který výměnou nebo znehodnocením peněz změní jejich hodnotu. Lidé při ní často přijdou o část svých úspor.

Podíl lidí, kteří práci aktivně hledají, ale žádnou nemají, vyjádřený v procentech z těch, kdo pracovat mohou. Čím nižší, tím lépe.

udává, kolik dětí připadá v průměru na jednu ženu. Aby počet obyvatel neklesal, je potřeba asi 2,1 dítěte na ženu.

říká, kolika let se v průměru dožije člověk narozený v daném roce. Postupně roste, takže v důchodu trávíme čím dál víc času.

říká, jakou část průměrné mzdy tvoří průměrný důchod. Čím nižší je, tím větší je propad příjmu po odchodu do penze.

(odborně fiat) nemají krytí ve zlatě ani v ničem hmotném. Fungují jen díky důvěře lidí a státu, že si za ně něco koupí.

Odchod vzdělaných a schopných lidí, třeba vědců, lékařů nebo programátorů, za lepšími podmínkami do zahraničí. Země tak přichází o talenty, do kterých sama investovala.

je trh, který ovládá jen pár velkých firem, obvykle tři až pět.

Investování za půjčené peníze. Znásobí zisk i ztrátu, v krizi hlavně ztrátu.

říká, kolik zboží a služeb si můžeš koupit za stejnou částku v různých zemích.

je ekonomika řízená státem a ne trhem.

je přesun peněz mezi lidmi a firmami bez nutnosti tahat hotovost. Patří sem platby kartou, QR kódem i bankovní převody.

Zboží, které se oficiálně neprodává běžným způsobem, ale „pod pultem“, tedy tajně nebo jen pro vybrané zákazníky, často kvůli nedostatku způsobeným plánovaným hospodářstvím.

Povinné platby na sociální a zdravotní pojištění. Dohromady jde o největší příjem státu, vynesou víc než DPH i daně z příjmu.

vzniká, když lidé chtějí nakupovat víc, než kolik je zboží k dispozici. Silná poptávka žene ceny nahoru.

Stěhování lidí za prací přes hranice států. Ekonomika tím získává chybějící pracovníky, zároveň to ale klade nároky na jasná pravidla a začlenění příchozích.

znamená schválně prodávat se ztrátou tak dlouho, dokud konkurent nezkrachuje, a pak ceny zase zvednout.

Hodnota, kterou firma svou prací přidá k nakoupenému materiálu a službám. Spočítá se jako rozdíl mezi cenou, za kterou výrobek prodá, a náklady na vstupy.

je převod státního majetku do soukromých rukou.

ukazuje, kolik práce zvládneš za určitý čas.

je základní funkce peněz: díky ní si můžeš cokoliv koupit i prodat, aniž bys hledal přesnou výměnu zboží za zboží.

Opak volného obchodu: stát chrání domácí výrobce před levnější zahraniční konkurencí. Dělá to cly, kvótami, dotacemi nebo záměrně přísnými předpisy.

V průběžném systému se peníze vybrané od dnešních pracujících hned vyplatí dnešním důchodcům. Nic se nespoří ani nezhodnocuje.

Racionální chování znamená, že člověk se rozhoduje logicky a snaží se maximalizovat svůj užitek. Iracionální chování je ovlivněné emocemi, zvyky nebo chybami v uvažování.