07
Vzpomeň si na svůj poslední nákup v Lidlu. Energy drink, bageta, čokoláda. Před třemi lety bys za stejné věci zaplatil možná o stovku míň. Před deseti lety o dvě stovky. Co se stalo? Nikdo ti tu stovku přímo nesebral. Ale nějak z tebe zmizela. A přesně o tomhle je tahle lekce.
CO SE TO DĚJE S CENAMI?
Fotka letáku, billboardu se starým autem, kde budou nízké ceny
Tabulku nejprve doplní studenti + ideálně jim dát do ruky pár letáků
1930
1990
2016
2026
12 ks vajec
?
?
?
?
1 chléb
?
?
?
?
nejlevnější Škoda
–
–
?
?
2+kk v Praze
?
?
?
?
Co je teda inflace?
Inflace je situace, kdy ceny v ekonomice rostou. Tvoje peníze zůstávají stejné papírky a stejná čísla na účtu, ale jejich kupní síla klesá. Jednoduše řečeno: tisícovka už není tisícovka. Ekonomové tomu říkají znehodnocování měny.
Pár případů deflace
Najděte 10 věcí, které za poslední roky zlevňují
Vyzkoušejte třeba webarchive.org, který vás vezme do historie internetu.
Tesla model 3, tvorba webové stránky, Profesionální úprava fotek, …
Jak se inflace měří
Někde v Praze sídlí Český statistický úřad. A tam mají lidi, kteří dělají jednu z nejnudnějších, ale zároveň nejdůležitějších věcí v zemi. Každý měsíc si představ úředníka s poznámkovým blokem. Chodí po Albertech, Tescech, Globusech, drogeriích, čerpacích stanicích, kadeřnictvích i k zubaři.
Zapisuje si ceny.
- Chléb, 35,90,-
- Benzín, 38,50,-
- Stříhání, 250,-
- Litr mléka, 28,-
Takhle sleduje cenu zhruba 700 různých věcí, které běžný člověk během měsíce spotřebuje. Tomu seznamu se říká spotřební koš. A když se průměrná cena tohoto koše za rok zvýší třeba o 5 %, řeknou: „Inflace byla 5 %.“
Co to znamená pro tebe? Pokud jsi měl loni v prasátku 5 000 Kč, dnes mají reálnou hodnotu asi 4 750 Kč. Ne proto, že by tam někdo strkal ruku, ale protože svět kolem tebe zdražil.
Tohle číslo, které slyšíš ve zprávách („meziroční inflace 3,2 %“), si pamatuj. Je to oficiální průměr. Tvoje osobní inflace ale může být jiná, pokud utrácíš hlavně za burgery, Spotify a benzín, bude často vyšší než ta oficiální.
Shrinkflace
Úřední statistického úřadu chodí po supermarketu a mají přeplněný vozík
Inflace má sestru. Mnohem nenápadnější. Říká se jí shrinkflation (zmenšování produktu).
Funguje to takhle: cena zůstane stejná. Obal vypadá stejně. Tvoje oblíbená Milka stojí pořád 39 Kč. Akorát už neváží 100 gramů, ale 90. Pak 85. Pak 80.
Je to inflace, kterou nevidíš v ceně, ale ve váze. Výrobci ji milují, protože si jí lidé méně všímají. A přitom je to totéž, jen lépe zabalené.
Experiment
AI, uprav: Obrázek ekonomiky na ostrově. Lidi nabízí své služby, produkty. Mají v oběhu mince. Druhý den, se stane zázrak. Přiletí helikoptéra a dá každému 2x více mincí, než měli. Co se stane?
inflace byla je a bude
Pokud si myslíš, že inflace je něco moderního, co někdo vymyslel za covidu nebo kvůli válce, tak ne. Inflace je stará jako peníze samotné. Pravděpodobně starší než písmo, určitě starší než většina států na mapě.
Vždycky když někdo někde mohl tisknout, ředit, vyrábět nebo si vymýšlet peníze, dělal to. A vždycky to dopadlo stejně, kupní síla šla dolů. Faraoni, římští císaři, středověcí králové, americký Federální rezervní systém, Evropská centrální banka. Pořád ten samý film, jenom lepší kostýmy.
Inflace zkrátka není chyba. Je to vlastnost jakéhokoli systému, ve kterém peníze ovládá někdo, kdo má motivaci jich mít víc. A takhle ten systém funguje minimálně 5 000 let.
Proč inflace vůbec existuje?
Teď přichází část, kde to začne být zajímavé. Protože inflace nepadá z nebe. Někdo ji vytváří. A ten někdo je stát a ten důvod je dluh.
Důvod první: tisk peněz
Když má stát málo peněz a hodně dluhů, má několik možností. Buď zvedne daně (a lidi se naštvou), nebo si půjčí. Anebo, a to je nejjednodušší trik, požádá centrální banku, aby „vytvořila“ nové peníze.
Důvod druhý: něco se rozbije ve světě
Covid. Válka. Sucho. Zaseknutá kontejnerová loď v Suezu. Stačí jedna velká komplikace a ceny letí nahoru, protože je něčeho méně. Méně obilí = dražší pečivo. Méně plynu = dražší elektřina. Dražší elektřina = dražší úplně všechno, protože i tvoje Coca-Cola se musí někde vyrobit.
Důvod třetí: lidé mají hodně peněz a chtějí utrácet
Po covidu měli lidé našetřeno, protože dva roky nemohli moc utrácet. Jakmile se svět otevřel, všichni vyrazili na dovolené, do restaurací a na festivaly. Poptávka prudce vzrostla. A když chce 100 lidí jeden lístek na koncert, cena vyletí nahoru. Tomu se říká poptávková inflace.
Když se to úplně zblázní: hyperinflace
Německo, 1923, když se penězi topilo v kamnech
Po první světové válce bylo Německo extrémně zadlužené. Vláda začala masivně tisknout peníze. Výsledek? V lednu 1923 stál chleba asi 250 marek. V listopadu téhož roku 200 miliard marek. Ceny se někdy zdvojnásobovaly během několika hodin. Lidé nosili výplaty v kufrech a utráceli je okamžitě. V kavárnách se platilo předem, protože než člověk dopil kávu, cena se změnila. A v některých případech bylo levnější topit bankovkami než kupovat dřevo.
Zimbabwe, 2008, bankovky bez hodnoty
V Zimbabwe inflace dosáhla absurdní úrovně, přibližně 89,7 sextilionu procent ročně. Stát vytiskl bankovku v hodnotě 100 bilionů dolarů. A přesto si za ni lidé nekoupili ani základní potraviny.
Venezuela, 2018, peníze na váhu
Ve Venezuele lidé nosili peníze v taškách, protože se nevešly do peněženek. Obchody je přestaly počítat a začaly je vážit. Lidé začali používat americké dolary nebo se vrátili ke směnnému obchodu.
Československo, 1953, docela blbé ráno
V pondělí 1. 6. 1953 ráno se lidé probudili do úplně jiné země. Hotovost do 300 korun se měnila v poměru 5 : 1, všechno nad to už 50 : 1. Babičky, řemeslníci a obyčejní spořílci přes noc přišli o úspory celého života, zatímco ti, kdo drželi zlato nebo cizí měnu, byli v pohodě. V Plzni vyšli dělníci ze Škodovky do ulic, létaly portréty Stalina a Gottwalda, režim poslal armádu a zatkl přes 470 lidí. Pointa? Stát ti peníze nemusí jen tisknout, někdy ti je prostě sebere zákonem, přes noc, jedním podpisem. Vydá jednoduše nové peníze.
Jak inflace dopadá konkrétně na tebe
Nejsme v Zimbabwe. Tak proč by tě to mělo zajímat? Protože i „normální“ inflace ti postupně ukrajuje hodnotu peněz.
Představ si, že máš dnes na účtu 50 000 Kč a necháš je tam ležet. Při průměrné inflaci 4 % ročně bude mít za 10 let jejich reálná hodnota asi 33 800 Kč. To znamená, že jsi přišel o víc než 16 000 Kč, aniž bys cokoliv udělal.
Někdo ti řekne, že si máš naspořit 1 milion korun na důchod. Jenže za 40–50 let může mít ten milion kupní sílu třeba jen dnešních 200 000 Kč.
Jak se inflaci bránit?
1. Investovat
Například do nemovitosti, akcií, zlata nebo půdy. Když je v oběhu víc peněz, ceny těchto aktiv obvykle rostou.
2. Investovat
Spořicí účet ti dá třeba 2 % ročně, ale inflace může být 4 %. Reálně tak každý rok ztrácíš. Dlouhodobé investice (např. akcie) historicky vydělávají kolem 7–9 % ročně, což inflaci překonává.
3. Investovat
Tohle je nejdůležitější. Znalosti, dovednosti a zkušenosti ti inflace nevezme. Pokud umíš něco, co má hodnotu (např. programování, marketing, jazyky), můžeš si vydělat víc bez ohledu na inflaci.
Kolik peněz se vytisklo za 100 let
Peněžní zásoba (M2/M3) tří hlavních měn. Kliknutím vyber, co chceš vidět.
Zdroje dat: Federal Reserve (FRED: M2SL) pro USD, ECB pro EUR (M3), Česká národní banka pro CZK (M2). Hodnoty jsou zaokrouhlené.
BITCOIN
Jak si někdo kupuje capuchino mobilem a posílá BTC
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako pokus vytvořit peníze bez bank a států. Nikdo ho nemůže jednoduše dotisknout, protože počet bitcoinů je omezený. Převody fungují přes decentralizovanou síť počítačů po celém světě.
Hlavní výhoda Bitcoinu je právě omezené množství (21 milionů) a nezávislost na státech nebo centrálních bankách. Lidé ho proto často berou jako ochranu proti inflaci nebo jako „digitální zlato“.
Může se stát skutečnými penězi? Možná. Ale zatím se více používá jako investice než jako běžná měna.
BACHA!!!
Má ale i velké nevýhody. Je velmi volatilní. Jeho cena může během pár dní prudce vyrůst i spadnout. Navíc zatím není úplně uživatelsky přívětivý. Když ztratíš heslo ke své peněžence, často o peníze přijdeš navždy. A většina lidí si za Bitcoin stále běžně nekoupí rohlík nebo lístek na autobus.
Co by se muselo stát, aby krachla česká koruna nebo Euro?
funkce peněz
1
PROSTŘEDEK SMĚNY
2
ZÚČTOVACÍ JEDNOTKA
3
UCHOVATEL HODNOTY
SNADNÉ
SMĚNY
ÚČETNÍ
JEDNOTKY
UCHOVATELE
HODNOTY
MAMUT
?
?
?
ZLATÁ MINCE
?
?
?
KORUNY
?
?
?
BITCOIN
?
?
?
VE DVOU VĚTÁCH
Inflace tu byla, je a bude a každý rok ti potichu ukrojí kus toho, co jen sedí na účtu. Spořit znamená přivázat peníze ke kotvě, která se pomalu potápí; investovat znamená posadit je do lodi, která i přes občasné vlny dlouhodobě jede dopředu. A to je v podstatě jediný způsob, jak inflaci porazit.
Pojmy v této lekci