10
Rodí se nejméně dětí v historii, žijeme déle než kdy dřív a na jednoho důchodce budou brzy pracovat jen dva lidé. Demografie je pomalá, ale neúprosná síla, která rozhodne o tvém důchodu, bydlení i podnikání.
Demografie ČR: rodí se nejméně dětí v historii
Demografie je věda o obyvatelstvu: kolik se nás rodí, kolik umírá, jak stárneme a kam se stěhujeme. Je pomalá jako ledovec, a stejně nezastavitelná. Co se v porodnicích (ne)stane letos, pocítí ekonomika za 25 let, až nová generace (ne)nastoupí do práce.
- V roce 2024 se v Česku narodilo jen kolem 84 tisíc dětí, nejméně v historii samostatné ČR.
- Porodnost klesla na 1,37 dítěte na ženu; na udržení populace je potřeba 2,1.
- Senioři 65+ dnes tvoří zhruba pětinu populace, kolem roku 2050 to bude skoro třetina.
- Silné ročníky „Husákových dětí“ ze 70. let odejdou do důchodu ve 30. a 40. letech, a důchodový systém dostane největší zátěž ve své historii.
Kde se tohle všechno dá zjistit? Český statistický úřad, csu.gov.cz. Zlatý důl na data zdarma: porodnost, mzdy, ceny, projekce obyvatelstva až do roku 2100, dokonce i data za tvoji obec. Budeš ho potřebovat u skupinové výzvy níže.
A jestli chceš vidět, jak se o porodnosti přou politici a demografové, pusť si Nedělní debatu ČT o porodnosti, nejzajímavější je konec pořadu.
Demografický strom
Demografové tomuhle grafu říkají věková pyramida nebo strom života. Každý vodorovný proužek je jeden ročník: čím je delší, tím víc lidí daného věku v Česku žije. Přepínej roky a sleduj, jak se silné ročníky posouvají nahoru.
Jak stárne Česko
Každý proužek je jeden ročník, vlevo muži, vpravo ženy . Šrafovaně lidé od 22 do 65 let, kteří většinou pracují a ze svých výplat platí důchody ostatních.
Osa: tisíce lidí v ročníku.
Na jednoho člověka nad 65 let připadá lidí ve věku 22 až 64:
Zdroj: Eurostat. Roky 1990 a 2010 jsou skutečnost k 1. lednu, 2030 a 2050 odhad podle projekce EUROPOP2023 (základní scénář). Při přepnutí roku se ročníky posouvají nahoru, jak stárnou. Mezikroky animace jsou jen ilustrace, ne skutečná data.
Všimni si nejširšího místa kolem 35 let v roce 2010: to jsou silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti. V roce 2050 jim bude kolem 75 let. Na jednoho člověka nad 65 let tak připadnou necelí dva lidé ve věku 22 až 64 let, v roce 1990 jich byli víc než čtyři.
Otázka do třídy: Co se stane s důchody, zdravotnictvím a cenou práce, když pracujících bude ubývat a seniorů přibývat?
Svět: dětí ubývá (skoro) všude
Možná si říkáš, že je to jen český problém. Není. Porodnost padá napříč kontinenty, v bohatých i chudších zemích. Nejdřív si tipni:
Kolik dětí se rodí na jednu ženu?
Aby počet obyvatel neklesal, potřebuje země zhruba 2,1 dítěte na ženu. Tomu se říká hranice prosté reprodukce.
Tipni si: která země má nejnižší porodnost na světě?
V 60. letech měl svět průměr přes 5 dětí na ženu. Dnes 2,2, a dál klesá. Více než polovina lidstva už žije v zemích pod hranicí 2,1. I Indie je dnes pod ní; vysoko zůstává hlavně Afrika.
OSN očekává, že lidstvo dosáhne vrcholu kolem roku 2080 na zhruba 10,3 miliardy, a pak začne poprvé v moderní historii ubývat.
Co je na tom dobrého? Méně lidí znamená menší tlak na přírodu, klima, vodu, suroviny i bydlení. Planeta si oddechne. A část chybějících rukou nahradí roboti a umělá inteligence.
Co je na tom zlého? Stárnoucí svět je pomalejší svět: méně pracujících, dražší péče, penzijní systémy pod tlakem a rostoucí napětí mezi generacemi, mladí platí, staří volí.
Mizející vesnice a rostoucí města
Vedle stárnutí běží druhý velký pohyb: urbanizace. Mladí odcházejí za prací a školami do měst a venkov se vylidňuje, hlavně takzvané vnitřní periferie, kraje daleko od dálnic a krajských měst.
Projeď se někdy okolím Žlutic na Karlovarsku: vesničky o pěti domech, zavřená škola, hospoda dávno ne a autobus dvakrát denně. Tenhle obrázek bude v Česku čím dál častější a mnoha obcím reálně hrozí zánik. Služby přitom mizí v předvídatelném pořadí: škola → obchod → hospoda → pošta → autobus. A kde zmizí služby, přestanou se stěhovat rodiny, spirála se roztáčí.
Dobrá zpráva pro přírodu: kde zmizí lidé, vrací se krajina. Zarůstající sady, tůně, zvěř na návsi. Zaniklé vesnice nejsou jen smutný příběh, je to i největší „bezzásahové území“, jaké kdy česká příroda dostala.
Aktivita: Kde lidí přibývá a kde ubývá?
Mapa ukazuje všech přes 6 200 obcí Česka. Každá je obarvená podle toho, jak se jí měnil počet obyvatel dlouhodobě (od prvního sčítání lidu v roce 1869) a v posledních deseti letech (stav k 1. 1. 2023 proti roku 2013). Na první pohled uvidíš, kam se lidé stahují a odkud mizí.
Tmavě modrá: lidí přibývá dlouhodobě i teď. Hlavně velká města a obce kolem nich.
Šedofialová: od roku 1869 lidí ubylo, ale posledních deset let jich zase přibývá. Takový je dnes většinou venkov.
Žlutá: dřív lidí přibylo, teď ubývají. Třeba moravský venkov u slovenské hranice nebo průmyslové Krušnohoří.
Červená: lidí ubývá dlouhodobě i teď. Hodně je jí v pohraničí, například na Jesenicku.
Úkol ve dvojicích (10 minut):
- Otevři obyvateleceska.cz a najdi obec, kde bydlíš. Přibylo tam od roku 2004 lidí, nebo ubylo? Spočítej, o kolik procent, a porovnej to s obcí souseda v lavici.
- Najdi svůj kraj na mapě. Jaká barva tam převládá a čím to podle tebe je? Práce, doprava, bydlení, nebo škola?
- V článku Mladí se stěhují do Prahy (Seznam Zprávy) zjisti, odkud lidé odcházejí nejvíc a kam míří.
- Vymyslete jedno opatření, které by mladé udrželo v obci, ze které odcházejí. Kdo by ho zaplatil?
Co to znamená pro tvoje bydlení a byznys
Bydlení. Poptávka se koncentruje tam, kde je práce a školy: velká města a jejich okolí dál zdraží, venkov bez služeb zlevní. Byt v Praze nebo Brně bude luxus; chalupa na Žluticku za hubičku, ale bez doktora a bez autobusu. A protože přibývá jednočlenných a seniorských domácností, poroste poptávka po menších a bezbariérových bytech.
Práce a podnikání. Demografie je vítr: můžeš plout s ním, nebo proti němu. Dětská skupina v regionu, kde ubývá dětí, pluje proti větru. Obchod s ortopedickými pomůckami má vítr v zádech na třicet let dopředu. Stříbrná ekonomika, služby, bydlení a technologie pro seniory, bude největší rostoucí trh v Evropě.
A protože pracujících ubývá, porostou mzdy v oborech, kde chybějí lidé: zdravotnictví, pečovatelství, řemesla, technika. Kdo si vybírá obor, vybírá si i demografický vítr.
Kam Česko a Evropa míří, když se nic nestane
Všechna čísla z téhle lekce ukazují stejným směrem: seniorů přibývá, dětí a pracujících ubývá. A netýká se to jen Česka, stejnou cestou jde skoro celá Evropa. Kam to dojde, když s tím nikdo nic neudělá?
Spisovatel Leoš Kyša, autor knihy Zápisky ze světa gerontokracie, to v rozhovoru s novinářkou Norou Fridrichovou domýšlí do roku 2060. Seniorů tehdy bude tolik, že mladé ve volbách snadno přehlasují, a přitom nemusí být dost lidí, kteří se o ně postarají. Společnosti, kde o všem rozhodují nejstarší, se říká gerontokracie.
Pusť si celý rozhovor (36 minut):
Při sledování si všímej:
- Kdo bude v roce 2060 rozhodovat volby a co to udělá s tím, kam stát posílá peníze?
- Kdo se postará o seniory, když mladých lidí bude málo?
- Proč by schopní mladí mohli ze země odejít a co by je naopak udrželo?
Ber to jako scénář, ne jako předpověď: platí jen tehdy, když se nic nezmění. A je to jeden pohled, takže přemýšlej, v čem s ním souhlasíš a v čem ne. Jak se na takovou budoucnost připravit a co by ji mohlo změnit, zkusíte v dalších dvou aktivitách.
Skupinová výzva: Stříbrná ekonomika
Rozdělte se do skupin po čtyřech. Vaším úkolem je najít podnikatelskou nebo investiční příležitost, kterou vytváří demografie. Dnes máte čas na přípravu, příští hodinu prezentujete.
- Segment, který poroste. Popište jeden obor, službu nebo produkt, který demografické změny potáhnou nahoru, a kde přesně vidíte příležitost: co prodáváte, komu a proč uspějete.
- Segment, který půjde do útlumu. Popište jeden obor, který bude skomírat, nebo do 50 let úplně zanikne, a čemu se tedy vyhnout, ať do toho neinvestujete ani kariérně, ani penězi.
Formát prezentace (4 minuty na skupinu): 1 minuta o příležitosti, 1 minuta o tom, čemu se vyhnout, 2 minuty diskuse se třídou.
Čísla berte z ČSÚ; karty výše vám poslouží jako startovní mapa.
Aktivita: Jak zvednout porodnost?
Vlády po celém světě zkoušejí porodnost zvednout, Maďarsko masivními daňovými úlevami, severské země školkami a rodičovskou, Francie dlouhodobou podporou rodin. Výsledky jsou zatím překvapivě malé. Tak to zkuste vymyslet vy:
Zamyslete se: Co by vás jednou přimělo chtít děti? A co by musel udělat stát, město nebo zaměstnavatel, abyste si řekli „jo, teď to dává smysl“?
- 5 minut ve dvojicích: sepište 3 konkrétní faktory, ne hesla, ale opatření.
- Společně u tabule: nápady seskupíme do témat, bydlení, peníze, čas, jistota, partner…
- Závěr: která tři opatření by podle třídy zabrala nejvíc?
A jedna důležitá věc na okraj: je naprosto v pořádku děti nemít. Bezdětnost není žádná novinka, i v minulosti zůstávala část lidí bezdětná. Rozdíl je jinde: ti, kdo děti měli, jich mívali ranec, čtyři, šest, klidně deset. Dnes má většina rodin jedno nebo dvě děti. Průměr tedy netáhnou dolů bezdětní, ale hlavně to, že zmizely velké rodiny.
VE DVOU VĚTÁCH
Rodí se nejméně dětí v historii a žijeme déle než kdy dřív, průběžný systém ti proto ve stáří nahradí sotva třetinu mzdy a tvůj důchod je tvoje starost: čím dřív začneš investovat, tím levněji tě to vyjde. Kdo demografii pochopí, nevidí katastrofu, ale mapu příležitostí, stříbrnou ekonomiku, rostoucí města a obory, kde budou chybět lidé.
Pojmy v této lekci