03
Každý dobrovolný obchod je win-win: vyhraješ ty i druhá strana, jinak by se vůbec nestal. Zjistíš, proč se lidem vyplácí směňovat a specializovat se, a kdo doopravdy určuje, kolik stojí rohlík.
CO MÁ TĚCHTO 10 MĚST SPOLEČNÉHO?
- Benátky
- Florencie
- Janov
- Bruggy
- Antverpy
- Istambul
- Hamburk
- Londýn
- Lübeck
- Amsterdam
HINT: Je to důvod, proč to jsou nejbohatší města středověku.
Tužka
OBCHOD JE WIN-WIN
Představ si, že bys musel všechno dělat sám. Vypěstovat jídlo, postavit dům, ušít oblečení, vyrobit mobil. Kolik bys toho zvládl? A jak kvalitně? Právě obchod je důvod, proč to dělat nemusíš.
OBCHOD UMOŽŇUJE SPECIALIZACI
Když se lidé nebo celé země zaměří na to, co umí dělat nejlépe, a zbytek si vymění, vzniká mnohem více statků a služeb, než kdyby si každý dělal všechno sám. Zemědělec, který se specializuje jen na pěstování brambor, jich vypěstuje víc a kvalitněji než ten, kdo se snaží zároveň chovat dobytek, a díky obchodu si může maso stejně pořídit. Totéž platí pro firmy i státy: každý dělá to, v čem je relativně nejefektivnější, a díky obchodu mají nakonec všichni více. Právě specializace a směna jsou jedním z hlavních důvodů, proč je dnešní společnost mnohonásobně bohatší než v minulosti.
OBCHOD VYTVÁŘÍ HODNOTU
Máš doma starý Xbox, který už nepoužíváš. Pro tebe má hodnotu třeba 2000 Kč. Nabídneš ho za 3000 Kč k prodej. Pro někoho může mít hodnotu 4000 Kč a tak když vidí, že se prodává za 3000 Kč, je nadšený.
Ty jsi vydělal. Kupující vydělal. Oba jste na tom lépe. Nikdo neprohrál.
Cena není náhodná
Cena není číslo, které si někdo jen tak vymyslí. Každý den na ceny narážíš. Ale přemýšlel jsi někdy, proč jsou právě takové, jaké jsou?
Proč stojí sestřih u mého barbera 400 Kč?
Co by se stalo, kdyby stát stanovil cenu na 40 Kč / ostříhání? A co kdyby cenu stát stanovil na 4000 Kč?
Proč stojí rohlík v Albertu 2,90 Kč?
Je to hodně, nebo málo? Co by se muselo stát, aby stál 10 Kč? Nebo jen 1 Kč?
Jak je možné, že stejná Kofola stojí v hospodě 39 Kč a v lepší restauraci 79 Kč?
Podle čeho to tak je?
Proč hasiči berou průměrně kolem 40 000 Kč?
Co by se stalo, kdyby dostali dvojnásobek? A co kdyby jim naopak stát polovinu vzal?
PLATÍ, ŽE ČÍM VÍCE, TÍM LÉPE?
V minulé lekci jsme si řekli, že člověk chce maximalizovat svůj užitek. Jenže aby to dokázal, musí chápat jednu důležitou věc: každá další jednotka mu přináší menší hodnotu než ta předchozí. Zní to zvláštně, ale na následujícím příkladu to bude jasné.
Výlet v létě, vedro, hory. Jdeš do kopce tři hodiny a konečně dorazíš do restaurace. Sedneš si, odpočineš si a přinesou ti studenou skleničku Kofoly. Napiješ se a připadáš si jako v ráji. Objednáš druhou. Pořád skvělá. Objednáš třetí a začínáš cítit, že už to není ono. Už to není ta odměna jako na začátku. Do čtvrté Kofoly by ses musel vyloženě nutit. Víš, že bys za ni utratil peníze, ale skoro nic by ti nepřinesla.
Tomuhle se říká zákon klesajícího mezního užitku. Každá další jednotka ti dává menší a menší přidanou hodnotu. Za první Kofolu bys klidně zaplatil 150 Kč. Za druhou už méně. Za třetí ještě méně. A u čtvrté už víš, že ti za ty peníze nestojí.
BTW, stejné je to se vším. Třetí sporťák v garáži ti moc radosti nepřinese. Někteří lidé to vědí předem, někteří si to třetí auto musí koupit, aby to zjistili. Často tomu ale zbytečně obětují víc, než by sami chtěli…
A přesně proto poptávka klesá. Čím víc jednotek už máš, tím méně jsi ochotný zaplatit za další kus. Ochota platit klesá s každou další jednotkou, a proto míří křivka poptávky dolů. Uvidíš to hned v následující části.
1. Kofola
užitek
100 %
2. Kofola
užitek
60 %
3. Kofola
užitek
10 %
4. Kofola
užitek
-20 %
Střet poptávky a nabídky
Cena vzniká jako výsledek střetu nabídky a poptávky. Při vyšší ceně lidé obvykle kupují méně, při nižší ceně naopak více. Trh se neustále přizpůsobuje změnám a směřuje k rovnováze (ekvilibriu), což je stav, kdy se množství, které chtějí lidé koupit, rovná množství, které chtějí firmy prodat.
Představ si, že máš kavárnu. Podívej, co se bude dít s cenou při různých scénářích vývoje.
👉 Křivky nabídky a poptávky se protínají
👉 Tržní cena i množství jsou stabilní
👉 Lidé mají méně peněz → omezují spotřebu kávy
👉 Poptávka se posune doleva (sníží se)
👉 Rovnovážná cena klesá a prodá se méně kávy
👉 Zdražení surovin → vyšší náklady výrobců
👉 Nabídka se posune doleva (nahoru)
👉 Cena roste, prodané množství klesá
👉 Kdo chodí do školy bez kelímku v ruce je trapnej
👉 Změna preferencí zákazníků
👉 Poptávka se posune doprava
👉 Cena roste a prodá se více kávy
Cenová elasticita poptávky
je to míra, jak citlivě reaguje poptávané množství na změnu ceny.
Elastická poptávka je například u nákupů zájezdů do Řecka. Když se zdraží cena zájezdu o 30 %, lidé často zvolí jinou destinaci nebo si dovolenou odřeknou. Když je krize a lidé šetří, cestovní kanceláře nebo prodejci luxusního zboží zažívají krušné chvíle, protože existuje mnoho alternativ, jak peníze neutratit.
Neelastická poptávka je například u základních potravin. Když dojde k jejich zdražení, existují jen omezené nebo žádné blízké substituty a poptávka se tak příliš nezmění. Jedná se například o chleba, rýži nebo jiné základní potraviny.
Luxusní vs. méněcenné zboží
U většiny produktů to funguje tak, že když cena roste, lidé kupují méně. Existují ale dvě výjimky.
LUXUSNÍ ZBOŽÍ
U luxusního zboží (například drahé hodinky, značkové oblečení nebo sportovní auta) může vyšší cena naopak zájem zvýšit. Cena tu totiž není jen náklad, ale i signál prestiže. Když stojí Rolexky statisíce, lidé si je nekupují navzdory ceně, ale částečně právě kvůli ní. Vyšší cena znamená výjimečnost, status a odlišení od ostatních. Proto vyjímečně platí: čím dražší, tím žádanější.
MÉNĚCENNÉ ZBOŽÍ
Pojmy v této lekci