11

Veřejné finance ČR

Stát si z tvé výplaty vezme skoro polovinu. K tomu DPH z každého nákupu a další daně. Pojď se podívat, kam ty peníze tečou a co za ně dostáváme. A pak zkus sám vyrovnat rozpočet, na kterém si politici lámou zuby.

Proč to musíš vědět

Daně nejsou volitelné. Stát si vezme svoje hned, jak ti přijde výplata, a podruhé, když si za zbytek něco koupíš. Kdo s tím počítá, naplánuje si rozpočet, kariéru i důchod mnohem líp.

Druhý důvod je politika. Každé čtyři roky volíš lidi, kteří rozhodují, kam poteče balík skoro tří bilionů korun ročně. Kdo nezná čísla, volí naslepo.

2 732

MLD KČ VÝDAJŮ

Všechno, co stát v roce 2025 utratí: důchody, školy, nemocnice, silnice, armáda i úroky z dluhu.

2 382

MLD KČ PŘÍJMŮ

Všechno, co stát vybere: pojistné, DPH, daně z příjmů, spotřební daně. Nestačí to.

−350

MLD KČ SCHODEK

Rozdíl si stát každý rok půjčí. Splácet ho budou dnešní studenti, tedy ty.

Kam jde tisícovka ze státního rozpočtu?

Stát v roce 2026 utratí 2 427,8 miliardy korun. Tak velké číslo si nikdo nepředstaví, a tak celý rozpočet zmenšíme na jedinou tisícovku. Než se podíváš na graf, tipni si: kolik korun z ní jde na důchody? A kolik na školy?

Kolik z tvé práce bere stát?

Vyděláš si 50 000 Kč hrubého. Jenže tvoje práce ve skutečnosti stojí zaměstnavatele 66 900 Kč. A než se peníze dostanou k tobě a projdou pokladnou obchodu, stát si ukousne hned několikrát.

Komu patří koláč za 66 900 Kč?

Hrubá mzda 50 000 Kč. Zaměstnavatele ale tvoje práce stojí 66 900 Kč: k hrubé mzdě musí přihodit dalších 33,8 % na pojistné. Celý koláč jsou peníze, které tvoje práce stojí. Klikni na dílek a uvidíš, kdo si ho ukousne.

STÁT ≈ 34 100 Kč51 % ze všech peněz za tvou práci
TY ≈ 32 800 Kč49 % ze všech peněz za tvou práci
Zůstane tina jídlo, bydlení a zábavu, už po všech daních≈ 32 770 Kč49 %
Sociální pojištění24,8 % platí zaměstnavatel + 7,1 % ty15 950 Kč24 %
Zdravotní pojištění9 % zaměstnavatel + 4,5 % ty6 750 Kč10 %
Daň z příjmu15 % z hrubé mzdy po slevě na poplatníka≈ 4 930 Kč7 %
DPH a spotřební daněschované v cenách, když čistou mzdu utratíš (DPH 21 a 12 %, benzin…)≈ 6 500 Kč10 %

Na účet ti přijde čistá mzda 39 270 Kč. Z ní pak zaplatíš ještě DPH v každém nákupu.

Sečteno a podtrženo: z celkových nákladů na tvou práci skončí u státu zhruba polovina. Za to máš „zadarmo“ školu, doktora, silnice, policii i důchod pro babičku. Jestli je to férový obchod, posoudíš sám na konci lekce.

Kam ty peníze tečou?

14 ministerstev od nejmenšího po největší

Klikni na ministerstvo a uvidíš, za co přesně utrácí. Žlutý proužek ukazuje velikost rozpočtu. Zkus si nejdřív tipnout, které ministerstvo je největší.

01 Ministerstvo zahraničních věcíPetr Macinka · Motoristé sobě · místopředseda vlády 9 mld ▾
  • Síť zastupitelských úřadů a velvyslanectví5 mld
  • Ostatní (NATO/OSN, rozvoj. spolupráce, konzulát)4 mld
02 Ministerstvo životního prostředíIgor Červený · Motoristé sobě 17 mld ▾
  • OP Životní prostředí (spolufinancování)6 mld
  • Nová zelená úsporám + kotlíkové dotace4 mld
  • Národní parky a CHKO3 mld
  • Agentury (voda, ovzduší, ČHMÚ)3 mld
  • Ostatní (výzkum, provoz)1 mld
03 Ministerstvo kulturyOto Klempíř · Motoristé sobě (nestraník) 21 mld ▾
  • Muzea, galerie, památky (PNS, NPÚ)6 mld
  • Církve a náboženské společnosti (restituce)4 mld
  • Knihovny, archivy, kreativní průmysl4 mld
  • Národní divadlo, ND Brno, opera3 mld
  • Filmový fond a média (ČTK)3 mld
  • Ostatní (provoz)1 mld
04 Ministerstvo pro místní rozvojZuzana Mrázová · ANO 30 mld ▾
  • IROP, Integrovaný regionální OP14 mld
  • Bydlení (Státní fond podpory investic)5 mld
  • Regionální politika a rozvoj5 mld
  • Digitalizace stavebního řízení3 mld
  • Ostatní (CzechTourism, provoz)3 mld
05 Ministerstvo spravedlnostiJeroným Tejc · ANO (nestraník) 37 mld ▾
  • Vězeňská služba (provoz věznic)13 mld
  • Soudy (krajské, okresní, vrchní)12 mld
  • Státní zastupitelství4 mld
  • Náhrady obětem + exekuční řízení4 mld
  • Ostatní (provoz, probace, akademie)4 mld
06 Ministerstvo zemědělstvíMartin Šebestyán · SPD (nestraník) 50 mld ▾
  • Zemědělské dotace (SZIF, národní)18 mld
  • Společná zemědělská politika EU (kofin.)8 mld
  • Vodní hospodářství (Povodí)8 mld
  • Lesy ČR a lesní hospodářství5 mld
  • PGRLF, podpůrný fond, úvěry4 mld
  • Veterinární a fytosanitární správa3 mld
  • Ostatní (pozemkové úpravy, provoz)4 mld
07 Ministerstvo průmyslu a obchoduKarel Havlíček · ANO · 1. místopředseda vlády 50 mld ▾
  • OP Technologie a aplikace pro konk.15 mld
  • Modernizační fond, RRF (Národní plán obnovy)12 mld
  • Podpora MSP a exportu6 mld
  • Surovinová politika + stavební úřady6 mld
  • Energetika a státní hmotné rezervy5 mld
  • Útlum hornictví (rekultivace)3 mld
  • Ostatní (CzechInvest, provoz)3 mld
08 Ministerstvo financíAlena Schillerová · ANO · místopředsedkyně vlády 109 mld ▾
  • Obsluha státního dluhu (úroky, kap. 396)85 mld
  • Finanční správa (FÚ, výběr daní)14 mld
  • Celní správa5 mld
  • Ostatní (provoz MF, GFŘ, IT)5 mld
09 Ministerstvo vnitraLubomír Metnar · ANO 110 mld ▾
  • Policie ČR70 mld
  • Hasičský záchranný sbor18 mld
  • e-Government a datové schránky5 mld
  • Integrovaný záchranný systém4 mld
  • Cizinecká agenda a migrace4 mld
  • Občanské průkazy a pasy3 mld
  • Ostatní (provoz, volby)6 mld
10 Ministerstvo dopravyIvan Bednárik · SPD (nestraník) 130 mld ▾
  • Státní fond dopravní infrastruktury90 mld
  • Železnice, modernizace, Správa žel.20 mld
  • Dopravní obslužnost regionů8 mld
  • Regulační úřady (Drážní, ÚCL)3 mld
  • Letectví (Letiště Praha, ŘLP)3 mld
  • Ostatní (IT mýto, vodní cesty, BESIP, provoz)6 mld
11 Ministerstvo obranyJaromír Zůna · SPD (nestraník) · místopředseda vlády 155 mld ▾
  • Modernizace techniky (F-35, BVP, IFV)60 mld
  • Mzdy vojáků a civilních zaměstnanců50 mld
  • Provoz a údržba útvarů a kasáren20 mld
  • Munice a strategické zásoby8 mld
  • Mezinárodní mise (NATO, OSN, EU)6 mld
  • VOP CZ a vojenský průmysl4 mld
  • Výcvik a vojenské školy4 mld
  • Ostatní (zpravodajství)3 mld
12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyRobert Plaga · ANO (nestraník) 280 mld ▾
  • Regionální školství (mzdy učitelů ZŠ, SŠ)180 mld
  • Vysoké školy (provoz a investice)40 mld
  • Věda a výzkum (AV ČR, GA ČR, TA ČR)35 mld
  • Sport a tělovýchova (NSA, kluby)8 mld
  • ICT ve školství (digitalizace)5 mld
  • Strava a obědy zdarma4 mld
  • Soukromé a církevní školy (dotace)3 mld
  • Vzdělávání pedagogů (NPI ČR)3 mld
  • Ostatní (provoz ministerstva)2 mld
13 Ministerstvo zdravotnictvíAdam Vojtěch · ANO (nestraník) 430 mld ▾
  • Zdravotní péče přes pojišťovny (kryté pojistným)290 mld
  • Státní platba za státní pojištěnce (děti, důchodci, nezam.)130 mld
  • Hygieny a státní agentury (KHS, SÚKL, SZÚ, ÚZIS)5 mld
  • Investice do nemocnic a vědecký výzkum3 mld
  • Ostatní (vzdělávání zdravotníků, provoz)2 mld
14 Ministerstvo práce a sociálních věcíAleš Juchelka · ANO 920 mld ▾
  • Důchody (starobní, invalidní, sirotčí)720 mld
  • Nemocenské + podpora v nezaměstnanosti60 mld
  • Rodičovský příspěvek + porodné38 mld
  • Příspěvky na péči (sociální služby)30 mld
  • Aktivní politika zaměstnanosti, ÚP20 mld
  • Příspěvek na bydlení20 mld
  • Sociální služby (domovy, péče)18 mld
  • Dávky pomoci v hmotné nouzi12 mld
  • Ostatní (provoz ČSSZ)2 mld
Ministerstva celkem2 348 mld
Ostatní: převody krajům a obcím, agentury, úřady (kapitola 398 aj.)384 mld
Veřejné výdaje 2025 celkem≈ 2 732 mld Kč
Kam „zmizí" těch 384 miliard? Nejde o žádné ministerstvo: hlavně převody krajům a obcím (~ 250 mld) a rozpočty úřadů jako ČSÚ, NKÚ, BIS nebo NÚKIB. V rozpočtu je najdeš jako kapitolu 398, Všeobecná pokladní správa.

Odkud stát peníze bere?

Druhá strana rovnice. Všimni si dvou věcí: největší položka nejsou „daně“, ale pojistné. A DPH platí každý, i ten, kdo nikdy nepracoval.

01 Sociální pojistné, důchodové 700 mld
02 Daň z přidané hodnoty (DPH) 390 mld
03 Zdravotní pojistné (přes pojišťovny, mimo SR) 290 mld
04 Daň z příjmů právnických osob 190 mld
05 Daň z příjmů FO ze závislé činnosti 155 mld
06 Dotace z rozpočtu EU 130 mld
07 Ostatní nedaňové příjmy a vratky 120 mld
08 Spotřební daň z minerálních olejů 110 mld
09 Pojistné, politika zaměstnanosti 80 mld
10 Spotřební daň z tabákových výrobků 75 mld
11 Pojistné, nemocenské 50 mld
12 Spotřební daň z alkoholu 14 mld
13 Daň z nemovitých věcí 14 mld
14 Daň z hazardních her 12 mld
15 Daň z příjmů FO ze samostatné činnosti 12 mld
16 Dividendy ze státních podniků 10 mld
17 Poplatky, sankce a pokuty 8 mld
18 Pojistné, úrazové 7 mld
19 Daň silniční 6 mld
20 Cla 5 mld
21 Energetické daně (plyn, elektřina, uhlí) 4 mld
Příjmy 2025 celkem≈ 2 382 mld Kč

Výdaje ≈ 2 732 mld − příjmy ≈ 2 382 mld = schodek 350 mld Kč, který si stát každý rok půjčí.

EU dotace 130 mld? To je to, co z EU zpátky dostáváme (~ 190 mld) po odečtení toho, co do ní posíláme (~ 60 mld). Jsme čistý příjemce: bereme víc, než dáváme. Ale ne navždy: až nás HDP na obyvatele posune ke ~90 % průměru EU, staneme se čistým plátcem.

Příliš mnoho obcí a krajů?

Stát nejsou jen ministerstva v Praze. Peníze spravují i kraje a obce a každý úřad něco stojí: starostu, zastupitele, účetní, budovu, počítače i kontroly hospodaření. Čím víc samostatných obcí a krajů, tím víc úřadů, které dělají podobnou práci každý zvlášť.

Kolik obcí na 100 tisíc lidí?

Každá obec má starostu, zastupitelstvo, obecní úřad a vlastní rozpočet. Aby šly porovnat malé i velké státy, počítáme, kolik obcí připadá na každých 100 tisíc obyvatel.

Tipni si: která země má nejvíc obcí na počet obyvatel?

ZeměObcíObyvatelØ obecObcí na 100 tisíc obyvatel
1.Česko6 258 obcí6 25810,9 mil.1 74357
2.Slovensko2 890 obcí2 8905,4 mil.1 87553
3.Francie34 875 obcí34 87568,9 mil.1 97551
4.Maďarsko3 155 obcí3 1559,5 mil.3 02433
5.Švýcarsko2 131 obcí2 1319,1 mil.4 24724
6.Rakousko2 092 obcí2 0929,2 mil.4 39623
7.Španělsko8 132 obcí8 13249,1 mil.6 04117
8.Chorvatsko556 obcí5563,9 mil.6 96814
9.Itálie7 896 obcí7 89658,9 mil.7 46513
10.Německo10 753 obcí10 75383,6 mil.7 77213
11.Slovinsko212 obcí2122,1 mil.10 0519,9
12.Polsko2 479 obcí2 47936,5 mil.14 7236,8
13.Norsko357 obcí3575,6 mil.15 6706,4
14.Finsko308 obcí3085,6 mil.18 2995,5
15.Belgie565 obcí56511,9 mil.21 0334,8
16.Řecko332 obcí33210,4 mil.31 2423,2
17.Portugalsko308 obcí30810,7 mil.34 9012,9
18.Švédsko290 obcí29010,6 mil.36 5092,7
19.Nizozemsko342 obcí34218,0 mil.52 7601,9
20.Dánsko98 obcí986,0 mil.61 1501,6
21.Irsko31 obcí315,4 mil.175 4930,6

Pětina českých obcí má méně než 200 obyvatel, žije v nich ale jen 1,5 % lidí. Průměrná česká obec má 1 743 obyvatel, dánská přes 61 tisíc: Dánsko v roce 2007 sloučilo 271 obcí do 98.

Zdroj: počty obcí podle statistických úřadů jednotlivých států (stav 2025, Švýcarsko 2024), počty obyvatel Eurostat k 1. 1. 2025. Ø obec = průměrný počet obyvatel jedné obce.

Proč máme tolik obcí? Za komunismu stát obce úředně slučoval a na konci 80. let jich bylo asi 4 100. Po roce 1990 se skoro 1 700 vesnic zase osamostatnilo, protože chtěly vlastního starostu a vlastní rozpočet. Výhoda: lidé o své obci rozhodují sami a starostu znají osobně. Nevýhoda: i obec se 150 obyvateli musí vést účetnictví, schvalovat rozpočet, vypisovat zakázky a žádat o dotace stejně jako velké město, často ale bez odborníků.

A kraje? Česko má 14 krajů. Evropská unie ale peníze na rozvoj regionů rozděluje do celků, které mají 800 tisíc až 3 miliony obyvatel, a většina českých krajů je menší. Proto nad nimi vzniklo ještě 8 regionů soudržnosti, hlavně kvůli evropským dotacím. Jinde to vyřešili slučováním: Francie v roce 2016 spojila 22 regionů do 13 a Dánsko v roce 2007 nahradilo 13 krajů pěti regiony.

Otázka do třídy: Sloučili byste svou obec se sousední? Co by lidé získali a o co by přišli?

Volební kalkulačka

Než se pustíte do vyrovnávání rozpočtu, zjisti, jak sám přemýšlíš o tom, co má dělat stát. Odpověz na 15 tvrzení podle sebe, ne podle rodičů nebo kamarádů. Na konci uvidíš své místo na škále od −10 (levice) přes 0 (střed) po +10 (pravice).

Jsi vlevo, nebo vpravo?

15 tvrzení o tom, co má dělat stát. U každého vyber, jak moc souhlasíš. Odpovídej podle sebe, správné odpovědi tu nejsou.

Tvrzení 1 / 15vyber odpověď

−10−50+5+10
LevicePravice

LeviceSilnější stát: vyšší daně pro bohatší, víc veřejných služeb, dávek a pravidel pro trh, menší rozdíly mezi lidmi.
PraviceMenší stát: nižší daně a odvody, víc osobní odpovědnosti, volnější trh a vyrovnaný rozpočet.

Zapamatuj si své číslo, budeš ho potřebovat. Kalkulačka je zjednodušená: měří jen ekonomický pohled na roli státu a nesouvisí s žádnou politickou stranou. Žádný výsledek není špatně.

Úkol ve dvojicích:

  1. Postavte se do řady podle svého čísla, od nejnižšího po nejvyšší.
  2. Vyučující vás posadí do dvojic tak, aby v každé byl jeden spíš vlevo a druhý spíš vpravo.
  3. Společně navrhněte, jak srazit schodek veřejných financí z −350 miliard na nulu. Každý z vás musí v plánu prosadit aspoň jedno opatření, které je mu blízké, a souhlasit s plánem musíte oba.
  4. Svůj plán vyzkoušejte ve hře o kus níž a za 1 minutu ho představte třídě.

Hra: vyrovnej rozpočet

Rozdělit je podle politických stran. Mají dát dohromady státní rozpočet na rok 2028. Vysvětlit jejich priority. 
Na čem ušetřit, zvednout daně? Kde snížit výdaje?

Jediná podmínka je, že rozpočet musí být vyrovnaný.

Stát si rok co rok půjčí 350 miliard. Peníze, které pak my všichni budeme s úroky splácet. Tvůj úkol: dostat schodek na nulu. Sniž výdaje, zvyš daně, nebo obojí. A u každého kliknutí si představ, co by na to řekli voliči.

Vyrovnej rozpočet

Co se ti při hraní stane v hlavě:

  1. Šáhneš na důchody (720 mld). Stačí mínus 5 % a máš 36 mld. Jenže: přes dva miliony důchodců chodí poctivě k volbám.
  2. Šáhneš na DPH. Plus 10 % výnosu = 39 mld navíc. Jenže: zdraží jídlo, palivo i bydlení. Voliči tě ušlapou. 
  3. Šáhneš na obranu. Ušetříš 50 mld, ale nemodernizuješ armádu a spojenci ti nepomůžou.

Jedeme do zdi

Všechno nám hrálo do karet. Nejsilnější generace padesátníků pracovala a odváděla daně. Nezaměstnanost byla minimální. Žádná válka, levné energie, stabilní prostředí.

A přesto jsme za posledních 25 let vytvořili dluh téměř 4 biliony korun.
A co je horší, tempo zadlužování se dál zrychluje.

Dnes už jen na úrocích platíme přes 100 miliard korun ročně. A tahle částka roste a roste.

Státní dluh ČR roste rychlostí
3 900 000 000 000 Kč
+ 11 091 Kč každou sekundu  ·  + 350 mld Kč ročně

Možná za 5 let. Možná za 20. Ale ten moment jednou přijde. Trhy přestanou být ochotné půjčovat a v tu chvíli přijde tvrdá realita.

Stát se bude muset drasticky restrukturalizovat, drasticky šetřit:

  • propouštění ve státním sektoru
  • snižování důchodů
  • omezování zdravotní péče
  • přijde velká inflace

Není to hezký scénář. Ale je reálný. Tím spíš se vyplatí rozumět tomu, jak veřejné finance fungují, a mít vlastní plán, který na státu nestojí.

VE DVOU VĚTÁCH

Zhruba polovina nákladů na tvou práci skončí u státu. A stát přesto každý rok utratí o 350 miliard víc, než vybere. Kdo ví, kam peníze tečou a odkud přicházejí, volí s otevřenýma očima a umí se zařídit líp než stát.

Pojmy v této lekci

Státní rozpočet

Roční plán příjmů a výdajů státu. Určuje, kolik stát vybere na daních a pojistném a kolik pošle na důchody, školy, nemocnice nebo silnice.

Rozpočtový schodek

Situace, kdy stát za rok utratí víc, než vybere. Chybějící peníze si musí půjčit a později je i s úroky splatit.

Státní dluh

Souhrn všech peněz, které si stát v minulosti půjčil a ještě nesplatil. Roste pokaždé, když má rozpočet schodek.

DPH

Daň z přidané hodnoty, skrytá v ceně skoro všeho, co si koupíš. Platí ji každý zákazník, i ten, kdo nikdy nepracoval.

Daň z příjmu

Přímá daň z toho, co vyděláš. Zaměstnanci ji strhne zaměstnavatel z mzdy ještě předtím, než mu přijde na účet.

Pojistné

Povinné platby na sociální a zdravotní pojištění. Dohromady jde o největší příjem státu, vynesou víc než DPH i daně z příjmu.

Cena práce

Celkové náklady, které za tvou práci platí zaměstnavatel. Jsou vyšší než hrubá mzda, protože k ní přidává i pojistné za tebe.

Spotřební daň

Nepřímá daň navíc uvalená na vybrané zboží, jako je benzin, alkohol nebo cigarety. Stát jí zdražuje věci, jejichž spotřebu chce trochu brzdit.

Mandatorní výdaje

Výdaje, které stát platit musí, protože ho k tomu zavazuje zákon. Nedají se jen tak škrtnout, i když je rozpočet napjatý.