V minulosti bylo nošení zlata nebezpečné a nepraktické, a tak ho lidé ukládali do banky a dostávali potvrzení, kolik zlata jim patří. Z těchto potvrzení se staly bankovky. Každou bankovku šlo kdykoliv přinést do banky a vyměnit zpět za skutečné zlato. Tomuto pravidlu se říká zlatý standard. Ve světě definitivně skončil v roce 1971, kdy americký prezident Nixon zrušil směnitelnost dolaru za zlato.

Představ si poukázku do kina, za kterou vždycky dostaneš jeden konkrétní lístek. Dokud kino poukázky proplácí, mají cenu. Za zlatého standardu fungovaly bankovky stejně: byly jako poukázka na přesně dané množství zlata uložené v trezoru banky.